Pane můj, ty jsi zaslíbil,
že přijdeš pro lid si svůj.
A každý, kdo Ti uvěří,
vejde v příbytek Tvůj.
To slovo Tvé je přepevné a vždy mne sílí,
s ním nejsem na světě sám, ku hvězdám zřím
a vyhlížím obláček bílý, veliký jako je dlaň,
na kterém přichází k nám.
Pláč a žal, slzy ukryté,
zdá se mi, že jsem tak sám,
srdcem zní zaslíbení Tvé
a jen v něm útěchu mám.
To slovo Tvé je přepevné a vždy mne sílí,
s ním nejsem na světě sám, ku hvězdám zřím
a vyhlížím obláček bílý, veliký jako je dlaň,
na kterém přichází k nám.
S důvěrou Písmo otvírám,
rád mám Tvé slovo vždy víc,
za noci hledím ku hvězdám,
toužím Tebe již zřít.
To slovo Tvé je přepevné a vždy mne sílí,
s ním nejsem na světě sám, ku hvězdám zřím
a vyhlížím obláček bílý, veliký jako je dlaň,
na kterém přichází k nám.
Přijde den, nejkrásnější den,
který jen Otec Tvůj ví,
budu pak vzkříšen,
proměněn dle Tvého zaslíbení.
To slovo Tvé je přepevné a vždy mne sílí,
s ním nejsem na světě sám, ku hvězdám zřím
a vyhlížím obláček bílý, veliký jako je dlaň,
na kterém přichází k nám.